Cenově dostupné elektromobily pro masové spotřebitele by mohly konečně dorazit v roce 2025. Kancléř Olaf Scholz a ministr hospodářství Robert Habeck nicméně snižují tlak na automobilový průmysl, aby snížil emise CO₂. O to důležitější je nyní role Evropské komise, píše Spiegel Online.
Ursula von der Leyenová toho musí hodně vydržet. Od tohoto měsíce je předsedkyně Evropské komise v rámci svého úřadu zodpovědná také za automobilový průmysl, a v této oblasti ji čeká těžká zkouška. Dokáže politička CDU dodržet svůj slib, že ve svém druhém funkčním období alespoň nezruší evropskou zelenou dohodu, jejíž přijetí v prvním funkčním období přirovnala k přistání na Měsíci?
Jejím nejdůležitějším nástrojem v tomto ohledu jsou cíle pro vozový park, které společnostem určují cestu k automobilové dopravě šetrnější ke klimatu. Ti, kteří prodávají vozidla s nadměrnými emisemi CO₂, za to musí platit. Takový je zákon, ale průmyslová lobby a velká část politické scény se snaží pravidla hry změnit. Zvláště kontroverzní je vyřazení spalovacích motorů, tj. cíl nulových emisí u nových automobilů od roku 2035. V současné krizové náladě Volkswagenu a podobných společností by však mohla padnout meta o bližšími dopady: a to, že od roku 2025 budou muset výrobci snížit úroveň emisí na průměrných 95 gramů CO₂ na ujetý kilometr.
To je pro motoristy dobrá zpráva, protože to dává průmyslu silnou motivaci nabízet mnoho e-modelů za příznivou cenu, a tím zlepšit jejich uhlíkovou stopu.
Hrozí pokuty v celkové výši 16,7 miliardy eur
Aby byl Green Deal účinný a přijatelný, musí elektromobily konečně opustit elitářský koutek. Protože si nový vůz může dovolit jen velmi málo Evropanů, široká nabídka dobrých ojetých vozů za cenu kolem 10 tisíc eur může v příštích pěti letech vzniknout pouze tehdy, pokud se na trhu brzy objeví velké množství e-vozidel za cenu do 30 tisíc eur. Teprve pak se bude zdát únosné, že benzín a nafta někdy po roce 2030 drasticky zdraží, což je cílem plánu nového evropského systému obchodování s emisemi. Bude lepší, když do té doby nebude nikdo závislý na fosilních palivech.
Plán na snížení povolených úrovní emisí je také špatnou zprávou pro akcionáře automobilových společností. Podle služby pro analýzu trhu Rho Motion by průmyslu mohly v příštím roce hrozit pokuty ve výši 16,7 miliardy eur za neplnění cílů v oblasti emisí CO₂. Samotný koncern Volkswagen by musel zaplatit 7,7 miliardy eur. To je nepříjemné.
Proto se k výzvě, která dříve zaznívala z řad automobilové lobby, konzervativních stran a pro spalovací aliance států EU od Itálie po Polsko, nyní připojila rudozelená spolková vláda: „Peníze musí zůstat v podnicích,“ požadoval nedávno kancléř Scholz z SPD.
Ministr hospodářství Habeck ze Zelených se domnívá, že automobilový průmysl by měl být v těchto „těžkých časech“ ušetřen pokut CO₂, protože by mohly jít na úkor investic do elektromobility. Jeho myšlenku, aby podniky odepsaly svůj klimatický dluh a kompenzovaly jej v pozdějších letech, označila za „schůdnou variantu“ i jeho stranická kolegyně, ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová.
Německá vláda tak staví zlatý most pro Evropskou lidovou stranu Ursuly von der Leyenové, která vedla kampaň proti zákazu spalovacích motorů. S pomocí kompenzačního režimu by strana mohla ponechat cíle pro vozový park na papíře nedotčené, ale ve skutečnosti je odložit, čímž by zabránila ztrátě tváře von der Leyenové. Současně by existovalo jen malé riziko, že podniky, které byly na léta známé podmínky připraveny, podniknou právní kroky proti náhlému narušení hospodářské soutěže.
Konzervativci by se mohli oslavovat jako zachránci spalovacích motorů a přechod k většímu počtu elektromobilů by se odložil. Ale von der Leyenová si stojí pevně za svým: ona a její úřad, bez jehož pomoci nelze přijaté předpisy změnit, zatím řekli ne.
Úspora CO₂ místo placení
A to z dobrého důvodu. Hrozba miliardových pokut slouží k tomu, aby byly cíle pro vozový park splněny a aby EU nemusela od společností vůbec žádné peníze vybírat. Analytička společnosti Rho Motion Iola Hughesová dává jasně najevo, že neočekává, že by příští rok byly skutečně uloženy pokuty v celkové výši 16,7 miliardy eur za neplnění cílů v oblasti CO₂. Stalo by se tak pouze v nepravděpodobném případě, že by průmysl i v roce 2025 prodával spalovací automobily stejně intenzivně jako letos, kdy jsou cíle pro vozový park stále ještě nenáročné.
Zatím tomu tak bylo vždy, když byly tyto cíle zpřísněny. Průmysl je předem prohlásil za nedosažitelné, varoval před hrozivými důsledky. Když šlo do tuhého, snížil hodnoty CO₂ u nových prodávaných vozů na cílové pásce. Prosazování e-aut na trh namísto ziskových starých spalovacích motorů také stojí výnosy, ale stále se zdá být atraktivnější než pokuta. Jedná se pravděpodobně o nejúčinnější program podpory elektromobility.
O tom, že flotilové cíle v tomto smyslu fungují, svědčí skutečnost, že výrobci uvádějí na trh mnoho nových kompaktních elektrických modelů a snižují ceny starých modelů. Právě včas pro rok 2025.
Ve Velké Británii je to ještě patrnější. Nejlevnější německý elektromobil Opel Frontera stojí stále o pět tisíc eur více než benzinová verze, zatímco britská edice modelu Vauxhall Frontera se jako první zbavila příplatku za elektrický pohon. V čem spočívá tento trik? Britové si s sebou při odchodu z EU vzali systém cílových hodnot vozového parku, ale naplnili jej vyššími požadavky na úspory CO₂, které jsou rok od roku přísnější.
V roce 2025 budou mít kontinentální Evropané možnost napodobit úspěšný ostrovní příklad. Pokud se Ursula von der Leyenová do té doby nepostaví proti.
